Sedm smrtelných hříchů

Projekt smrtelných hříchů jsem si vymyslel cestou na focení do Mostu. Dálnice, jak se říká těm schodům z Brna do Prahy, nějak neubíhala. Jak by taky mohla v rychlosti 80km/h? Tak jsem se nudil a vymyslel si tuhle alternativu na "Hříchy pro pátera Knoxe". Každý si asi vymyslí svoji sadu těch nejhorších fotohříchů, tak to prosím berte jako legraci. Podstatné ale je, že občasné zhřešení může být ku prospěchu a pravidla jsou od toho, aby se porušovala.

Toto je výkop s fotografiemi, které už mám. Jak budu dál hřešit, budu to aktualizovat!

Hřích 1. - Černobílá fotografie

Je to velmi prosté - černobílá se dnes vnímá jako artůvka, prezentací v černobílé se z obyčejné fotky udělá umění...

Sice jsem zhřešil, ale fotografie, kterou tady ukážu, je takové malé poděkování mému dědovi, mamince i tatínkovi za to, že mi umožnili fotit od útlého věku. Všichni jsou již na věčnosti a mohu jen doufat, že se za mě nestydí. Fotografie, skutečně černobílá, vznikla kolem roku 1968. Autor: Jarmila Smutná Baráková - Svratka na Starém Brně.

Jarmila Smutná Baráková - Svratka na Starém Brně

Hřích 2. - Kýčokrajinka

Známá poučka praví: "Chcete se stát lepším fotografem, postavte se před něco zajímavého!". Jedna z laciných aplikací je krajinka se zapadajícím sluncem, krásné panorama hor, kde je obdivuhodný především sportovní výkon... Skutečná krajinářská fotografie je snad ten nejnevděčnější a nejtěžší obor fotografie.

Tento snímek vznikl spíše mimoděk a při zpracování mi námět připomenul jeden opravdu ohavný kýč, který jsem vídal na návštěvách u babičky. No, tak to bylo někde jinde. Řekl jsem si, že tu kýčovitost vytáhnu ad absurdum ...

Ugly Landscape

Hřích 3. Vyskakovací blesk

S výjimkou těch nejdražších profesionálních, mají dnes všechny fotoaparáty vestavěný blesk. Většina uživatelů ani neumí ten blesk vypnout. Vestavěný blesk obvykle všechno spolehlivě zabije a na zrcadlovkách ještě navíc umí při širších ohniscích hodit opravdu ohavný stín od objektivu. Jsou ale situace, kdy je lepší nějaké světlo, než žádné světlo.

Mám tu jeden dokonalý příklad, kde navíc ten ohavný stín fotografii vylepšil. U této fotky jsem se dopustil ještě jednoho hříchu, proto hříchy 3 a 4 reprezentuje jediná fotografie.

Hřích 4. Sociálně znevýhodnění

Všichni to znáte, vypoulená černá dětská očka, ušmudlaná tvářička, bouda se střechou z vlnitého plechu nebo naopak malebně olezlý bezdomovec (pravděpodobně černobílý). To celé nejlépe zabalené do jímavého příběhu, neobdivovat je společensky nepřijatelné ...

Toto je Mladen, chorvatský veterán a pasák koz. Je to hrdý chlap a vede svůj život v horách tak dobře, jak zná. Přivítal nás jako hosty a chlubil se svou příslušností k záchraným hasičským sborům a trofejemi ze svých koz.

Popup Sin

Hřích 5. Rozmazaná voda

Tento jev zaplevelil půlku kalendářů (druhá půlka je porno). Potůček, vodopád, dlouhý čas ...

Tahle fotka vznikla jako demonstrace o dovolené, když jsme po večeři a se zmrzlinou vedli řeči a sledovali jak zapadá slunce. Mimo jiné jsme narazili na toto kýčové téma a já jsem povídal, že to se dělá nějak takto, a předvedl jsem, jak dlouhý čas rozmaže vodu. No a pak jsem to jen nesmazal. LOL!

Blured Sea

Hřích 6. HDR

High Dynamic Range - fotografie pokrývající velký rozsah světelných úrovní. Zonální systém známý z dob analogové fotografie pracuje s rozsahem 9 zón I. - IX., jedna zóna odpovídá jednomu EV. Předměty, které chceme, aby měly kresbu umísťujeme do zón III. až VII., zóny II. a VIII. již jen mají tonalitu odlišitelnou od bílé, respektive černé. I. a IX. jsou černá a bílá. Dynamický rozsah dnešních digitálních fotoaparátů je ale reálně na úrovni 12-14 EV podle druhu a typu přístroje. Počítačové zpracování umožňuje kombinaci více snímků s různou expozicí a tím dosáhnout na jednom snímku zobrazení detailů, které jdou za hranici běžného vnímání scény okem. Jednu dobu to bylo dosti oblíbené a přešlapů bylo víc než dost.

Jako příklad tu mám momentku, portrét kamarádky Aničky, pořízený při metalurgické show pořádané Technickým muzeem v Brně. Měl jsem možnost exponovat na obličej a pozadí nechat přepálit. Já jsem místo toho použil HDR techniku a tím jsem dostal portrét v kontextu, který jsem potřeboval.

Anička HDR

Hřích 7. Selfie

Teprve se selfies se Facebook stal skutečnou ksichto-knihou.

V Mostě toto povídání začalo a v Mostě také končí. Závodník seriálu European Truck Racing Championship (ETRC), německý jezdec, trojnásobný evropský šampion Gerhard Körber z týmu Schwabentruck (IVECO) mi ochotně pomohl s touto blbinou. Fotil jsem ho z blízka a pro efekt jsem ho požádal, aby mi přidržel jednu ruku na fotoaparátu. Tak vznikla tahle Fake Selfie. Cítíte tu nádhernou ohavnost dýchající z každého pixelu?

Fake Selfie

Lit.: Petr Velkoborský, Petr Vermouzek: Exponometrie v analogové a dogitální fotografii, Computer Press 2006